Předseda vlády Andrej Babiš se v pondělí 23. srpna 2021 v Černínském paláci zúčastnil tradiční porady vedoucích zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí.
Vážený pane ministře,
Vážené paní velvyslankyně, vážení páni velvyslanci,
Dámy a pánové,
jsem rád, že Vás mohu po roce opět osobně pozdravit a diskutovat s Vámi o naší zahraniční politice.
Poslední téměř rok a půl přinesl velké změny do života nás všech a měl dopad i na výkon Vaší zahraniční služby. Pandemie diplomacii a výkon zahraniční politiky stále komplikuje, bilaterální kontakty a oficiální cesty státních představitelů bohužel zůstávají omezeny, a to nejen u nás, ale i v zahraničí.
Museli jste se přizpůsobit novým podmínkám. Některé obvyklé činnosti našich ambasád byly přerušeny, mnoho nových přibylo. Vaše úřady hrály klíčovou roli při organizaci repatriačních letů na začátku pandemie loni na jaře, řada z Vás se zasadila o úspěšné dodávky zdravotnického materiálu pro naši zemi i naopak doručení darů České republiky a nyní zahajujeme také fázi darování vakcín proti covidu našim zahraničním partnerům a přitom bude Vašich kontaktů také třeba.
Rád bych Vám za tuto spolupráci poděkoval.
Rád bych také hned v úvodu poděkoval za spolupráci i vedení ministerstva zahraničních věcí. Ministr Kulhánek převzal úřad v nelehké době pro českou diplomacii, dobře obstál při zvládnutí krize v česko-ruských vztazích a nyní i v afghánské krizi. I díky němu se moje spolupráce s ministerstvem zahraničních věcí výrazně zlepšila.
A já musím říci, že jsem byl členem vlády od roku 2014 a podle mě je to nejlepší ministr zahraničních věcí ze všech vlád, kterých jsem byl členem a jeden z nejlepších v naší samostatné zemi. Mladý, jazykově vybavený, akční. Nedělá politiku. Moc děkuji, pane ministře, za spolupráci. Moc si toho vážím.
Protože mnou vedená vláda za několik týdnů předstoupí před voliče, dovolte mi, abych krátce zrekapituloval její činnost v oblasti zahraniční politiky.
Vláda se ve svém Programovém prohlášení zavázala k prosazování sebevědomé, aktivní a srozumitelné zahraniční politiky, jejímž hlavním motivem je prosazování českých národních zájmů. Tomu odpovídaly i priority, které jsme si stanovili.
Základní hodnotovou a bezpečnostní premisou zahraniční politiky naší země je členství v EU a NATO. Proto jsme se v těchto organizacích aktivně zapojovali do řešení problémů, kterým s našimi spojenci a partnery čelíme. Po celou dobu vláda podporovala spolupráci v mezinárodních organizacích a zasazovala se o dodržování mezinárodního práva.
Setrvale jsme podporovali integraci zemí západního Balkánu do EU a aktivně se zapojovali do přípravy unijní politiky vůči zemím Východního partnerství. Já jsem také aktivně vícekrát vystoupil, kdy už konečně vezmeme do Schengenu Bulharsko, Rumunsko a strategii Chorvatsko a západní Balkán. To by mělo být jednodušší než rozhovory o vstupu do EU. Bohužel to zatím nefunguje.
Nezapomínali jsme na bilaterální relace. V EU jsme posilovali efektivní spolupráci, resp. strategický dialog s Francií a Německem, pracovali jsme i na rozvoji přátelství a spojenectví se Slovenskem a Izraelem, kde jsme v minulých letech otevřeli České domy.
Oživili jsme vztahy s USA – kromě mé návštěvy v Bílém domě se podařilo zorganizovat úspěšnou návštěvu amerického ministra zahraničí v Česku.
Pozornost jsme věnovali i našim partnerům v Asii – zejména Japonsku a Jižní Koreji. Podepsali jsme akční plány pro spolupráci a rozvoj partnerství. Velice mě mrzí, že nemůžu navštívit Vietnam. Je to fantastický trh. Osobně mám přátelství s prezidentem a minulé pondělí jsem více než hodinu mluvil s vietnamským premiérem. Probrali jsme všechny naše ekonomické zájmy, probrali jsme plánovanou přímou linku Bamboo Airlines. Naši podnikatelé se na to těšili, na cestu do Jižní Koreje a do Vietnamu. Vietnam také patří mezi naše priority v ekonomické diplomacii.
Důležitý je i důraz na aktivní ekonomickou diplomacii a podporu českých exportérů. I nadále bude platit, že pokud je to jen trochu možné, a já myslím, že je to možné, bude standardní součástí doprovodu představitelů ČR při zahraničních cestách podnikatelská delegace.
Kromě unijních priorit, jako je propojenost vnitřního trhu EU, k čemuž se ještě dostanu, jsou pro nás důležité i trhy mimo EU. V této souvislosti nehodláme akceptovat, aby se české firmy musely odněkud stahovat z některých regionů jen kvůli politice.
Jak je známo, náš export je orientován hlavně na Evropskou unii, 87 %. Mluvíme o tom, že chceme nové trhy.
Ekonomická diplomacie stojí především na komunikaci s konkrétními firmami. Úspěšný výkon ekonomické diplomacie pak zahrnuje stanovit si nejen prioritní regiony, ale také klíčová témata. Chceme, aby v některých regionech takovými tématy mohla být např. jaderná energetika, podpora českých startupových firem v dané zemi. Vy musíte aktivně taková témata identifikovat.
Prosazování ekonomických zájmů našich firem a lidskoprávní politika se nevylučují. Obrana lidských práv je jedním z tradičních pilířů české zahraniční politiky. V uplynulých čtyřech letech ČR dokázala, že není lhostejná vůči násilí a represím nikde na světě. A tak to i do budoucna zůstane.
Nutné je něco opravdu konkrétního v tomto směru činit a ne z toho dělat domácí politické exhibice. Budeme nabízet konkrétní pomoc, nikoli líbivá gesta.
Tak tomu je například při práci v Bělorusku. Já sám jsem se několikrát setkal s představiteli běloruské komunity (naposledy přesně před 14 dny), opakovaně jsem se zasazoval o propuštění politických vězňů a zprostředkoval jsem konkrétní pomoc.
CZ PRES 2022
Nejen v otázce lidských práv je česká zahraniční politika jasně hodnotově zakotvena. Víme, kde je naše místo. Jsme součástí Evropy, členem Evropské unie a Severoatlantické aliance. Jsme sebevědomá, bohatá a bezpečná země. Jsme země pro budoucnost a to není jen slogan. Realita je taková, že do České republiky se stěhují lidé z jiných členských států EU. Hlavně ze západních států, protože ano, jsme osmá nejbezpečnější země na světě. A to je velice důležité, že jsme země pro budoucnost. Jsem o tom bytostně přesvědčený.
A tak přistupujeme i k našemu předsednictví v Radě EU. Půjde o zásadní zahraničně politickou událost. Přípravy postupují dle plánů ve všech rovinách – obsahové, personální, logistické i komunikační.
Nejprve k tolik kritizovanému rozpočtu. Ano, jsem šetřivý člověk. Vláda v roce 2019 schválila rozpočet ve výši 1,235 mld. Kč. Byla to třetina oproti prvnímu předsednictví v roce 2009 a k tomu se skutečně nechci vracet. Nových pracovních míst bylo v roce 2019 schváleno 200, z toho 58 na Stálé zastoupení v Bruselu a 142 do Prahy pro ministerstva.
Po obsáhlém vyhodnocení stavu příprav za poslední rok a půl dnes vládě navrhnu, a předpokládám, že to i schválí, dále navýšit rozpočet o 200 mil. Kč, tedy celkem na 1,435 mld. Kč.
Nové prostředky umožní vznik 28 dočasných pozic pro sedm resortů a 11 dalších míst pro zastoupení v Bruselu (10 MZV, 1 MF). Dále půjdou peníze na přípravu a organizaci 265 akcí v ČR a související komunikaci.
Není tak třeba mít donekonečna mediálně omílané obavy o finanční a personální zajištění předsednictví. V Bruselu bude naše zájmy hájit celkem bezmála 250 lidí, což je naprosto srovnatelné s jinými zeměmi. V Praze bude celkem 160 nových pozic. Tyto počty odráží agendu, kterou budeme mít jako předsednictví reálně před sebou.
V rámci obsahové přípravy předsednictví vláda koncem května schválila sektorové agendy jednotlivých zasedání Rady a prověření všech existujících legislativních návrhů. Dokumenty jste všichni obdrželi.
V příštích týdnech ve spolupráci s partnery v rámci tria - s Francií a Švédskem – pokročíme na přípravě společného programu předsednického tria, který bude hotový do konce roku.
K užšímu – politickému – uzavření výběru českých priorit dojde až po říjnových volbách. Současně bude ale klíčové připravit obsahové priority včas a mít na nich širokou politickou shodu.
V každém případě by priority měly odrážet naše dlouhodobé priority, které v EU prosazujeme; jako je svobodný vnitřní trh, otevřená a ambiciózní obchodní politika, bezpečnost, rozšíření EU a Schengenu a samozřejmě i boj proti ilegální migraci a pašerákům apod.
V neposlední řadě pokračuje příprava organizace předsednických akcí. Neformální summit uspořádáme na Pražském hradě a evropským kolegům ukážeme jeden z největších klenotů naší země. Diskuze o formátu summitu a jeho zaměření není uzavřena. V každém případě je třeba zohlednit, že po Lisabonské smlouvě je příprava neformálního summitu společná s předsedou Evropské rady.
S organizací předsednictví souvisí desítky veřejných zakázek a smluv. Vysoutěženy jsou mnohé prostory pro konání akcí, nebo např. akreditační systém. Aktuálně běží zakázka na sponzoring vozového parku a další budou navazovat.
Na přípravách již dnes pracují stovky úředníků napříč státní správou. S blížícím se předsednictvím se adekvátně dále navyšují personální kapacity, v ústředí i v Bruselu, kde již bylo Stálé zastoupení posíleno o desítky osob. Jeho role je stěžejní. Zejména hladká spolupráce velvyslanců s ministry bude pro úspěch předsednictví zásadní.
Dovolte mi teď pár slov k regionální spolupráci a vztahům se sousedy. Je důležité prohlubovat regionální spolupráci. Její význam se potvrdil také v době pandemie – v rychlé komunikaci a koordinaci se sousedy. Sousedské vztahy zůstanou pilířem naší zahraniční politiky. Naše vztahy se sousedy jsou dnes nejlepší v naší historii. Je tomu tak i díky Vaší práci.
V rámci střední Evropy je klíčovým formátem naší regionální spolupráce Visegrádská skupina. Vhodně ji doplňuje Slavkovská spolupráce. 7. září se setkám v Lednici se Sebastianem Kurzem a se slovenským premiérem Hegerem a 1. 9. bude fórum Bled, kde se účastním. Je to první výročí, jak jsem řekl, že jsme best in covid a teď to tam i směřuje v rámci incidence za posledních sedm dní, ale samozřejmě to naši novináři zesměšňují. Ale je to tak a nemusím se k tomu moc vracet.
Naše aktivity jsou jasné. V pátek je tady německý prezident Steinmeier, budu s ním mít bilaterální jednání a 6. 10. proběhne neformální Evropská rada pod slovinským předsednictvím. Tyto vztahy fungují skvěle, osvědčily se i při vyjednávání o evropských dotacích a doufejme, že bude dobrou spolupráci i po volbách mezi s V4 a Slavkovským formátem udržíme
Bilaterální vztahy
Na pozadí současné pandemické situace zůstává jednou z klíčových vazeb naší země česko-německé partnerství.
V zájmu udržení vzájemné obchodní výměny s Německem je zapotřebí věnovat se zlepšování infrastruktury důležité vč. železničního a silničního propojení. Už dnes máme dohodu, že rychlovlak Praha – Drážďany, který bude stavět jen v Ústí a cesta z Prahy potrvá do Drážďan 50 minut, začneme stavět v roce 2023.
Naše vztahy s německými politiky jsou excelentní. S panem premiérem Söderem, panem Kretschmerem. Osobní vztahy, velice dobré vztahy a jak už jsem říkal, je to klíčové.
Stejně tak je nutné orientovat se v přístupu Německa v oblasti nových technologií a inovací, ochrany klimatu či energetiky a případně na německém inovačním růstu konstruktivně participovat. Nesmíme zapomínat, že 33 % našeho exportu putuje do Německa a hlavně do Bavorska.
Spojené státy jsou naším nepostradatelným transatlantickým partnerem. Naše vztahy jsou velice dobré. Spojené státy jsou pro naše firmy fantastický trh. Export stále stoupá, naše firmy investují ve Spojených státech a je důležité, aby EU konečně uzavřela obchodní smlouvu se Spojenými státy. Spolupráce se vylepšila a upevnila i v kyberbezpečnosti a bezpečnosti 5G sítí.
Dalším důležitým mimoevropským partnerem je Izrael, se kterým nás pojí silné a tradiční přátelské pouto. I díky naší vládě je ČR takto vnímána v Izraeli, v Evropské unii a ve světě. Nebojíme se přihlásit k našim sympatiím, obzvláště v době, kdy se v Evropě zvedá nová vlna antisemitismu. Budeme proto pokračovat v posilování našeho diplomatického zastoupení v Jeruzalémě.
Spojené království zůstává naším dalším významným partnerem i přes to, že již není členským státem Evropské unie. Jeho role v zajišťování bezpečnosti evropského kontinentu je ale i nadále významná, stejně jako pro nás zůstává významným obchodním partnerem. Právě proto zahajujeme novou éru bilaterální relace. Británie se svým tradičním důrazem na jednotný trh, selský rozum méně regulace nám bude v EU chybět. Uvnitř byla naším tradičním a důležitým spojencem.
Francie je naším strategickým partnerem v Evropě. Čeští vojáci hrají významnou roli na misích v Sahelu, Francie též projevuje zájem na dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. V neposlední řadě nás také pojí předsednictví v Radě EU, které nám Francouzi budou předávat v polovině příštího roku.
Česko-ruské vztahy procházejí velmi těžkým obdobím, nikoli však z naší viny. My rozhodně nemáme zájem krizi dále prohlubovat. K dialogu jsou ale zapotřebí dva. A já z ruské strany zájem o dialog nevidím. Navíc ani nemůže být o dialogu řeč do té doby, dokud nás Rusko bude veřejně označovat za zemi, se kterou nemá přátelské vztahy.
Podobně máme i nadále zájem o rozvoj vztahů s Čínou, a to na základě vzájemného respektu, reciprocity, výhodnosti a úctě ke svrchovanosti druhé strany. Česko-čínská obchodní spolupráce má stále rezervy, Čína má s námi stále velký obchodní přebytek.
Další rychle rostoucí zemí s velkým potenciálem je Indie. Indie je současně jedním z největších trhů pro český obranný průmysl a nejen tuto součást průmyslové spolupráce chceme dále rozšiřovat.
Západní Balkán, Východní partnerství a rozšíření EU
Co se týče západního Balkánu, Východního partnerství a rozšíření Evropské unie. Mě skutečně mrzí a opakovaně jsem vyzýval kolegy na Evropských radách, abychom už konečně měli nějakou strategii – strategii Schengen, strategii Evropská unie. Některé státy jako Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko čekají sedm, osm, devět let. Nevím proč je takový problém vzít tyto země do Schengenu. Tyto země ještě lépe brání hranici proti ilegální migraci a pašerákům než některé členské země. Bohužel se to neposouvá, je to škoda a to mluvím pouze o Schengenu. To by mělo být podstatně jednodušší než přístupové rozhovory.
Neschopnost EU dohodnout se na zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií považuji za obrovskou chybu. Zorana Zaeva, premiéra Severní Makedonie, považuji za svého přítele a aktivně jsem mu pomáhal. Aktivně jsem na Evropské radě říkal, vždyť jste mu to slíbili. A když něco slíbíme na úrovni Evropské rady, tak to máme dodat. Je to velká škoda.
Obě země prokázaly, že podmínky pro zahájení vyjednávání splnily. Pro jejich splnění přinesli tamní občané řadu obětí. Česká republika musí obě kandidátské země i nadále hlasitě podporovat.
Chceme i pokračovat v přístupových jednáních Černé Hory a Srbska. Zároveň přitom musíme dbát na dostatečný pokrok v oblastech právního státu, spravedlnosti či svobody médií v těchto zemích. A Srbsko je naše spřátelená země. Prezident Vučić tady byl a projevil velkou solidaritu. Na počkání daroval 100 tisíc dávek vakcíny Pfizer/Biontech a dodal je do dvanácti dnů. Byl velice solidární a máme skvělé vztahy. Je velká škoda, že v tomto směru Evropská unie nemá strategii.
Evropská perspektiva nesmí být upírána kterékoli zemi, která se pro ni svobodně rozhodne a splní podmínky. Aktuální mezinárodní situace vyžaduje ještě intenzivnější spolupráci s Ukrajinou a dalšími zeměmi Východního partnerství.
Bezpečnost a migrace, vnější aspekty migrace
Partneři z regionu západního Balkánu jsou pro nás důležití mj. také kvůli tématu migrace. Toto téma dočasně upozadila pandemie. Ovšem nelegální migrace zůstává bezpečnostní hrozbou. A nyní je to téma znovu na stole kvůli Afghánistánu.
Samozřejmě platí dlouhodobá pozice mojí vlády, která nikdy nepřijme přerozdělování migrantů pomocí kvót. Toto jsme s Viktorem Orbánem vybojovali 29. 6. 2018 ve čtyři ráno po obrovské debatě a jasně jsme řekli, jak se to má řešit. Rozhodování v otázkách migrace musí zůstat primárně v kompetenci národních států. Nikdo nám nebude určovat, koho na své území přijmeme a koho ne.
Na druhou stranu vítáme legální kvalifikované pracovní síly, které jsou přínosem pro naši ekonomiku. Ale o tom mají rozhodovat naše firmy a naše instituce a ne někdo mimo Českou republiku. Takže musíme bojovat proti pašerákům a já osobně jsem se angažoval. Jsem jediný premiér, který navštívil Frontex, kromě polského, ten to má za rohem. Byl jsem v Palermu na konferenci o Libyi, angažoval jsem se v Maroku. V4 má jasné návrhy, jak to řešit. Dohodami s Tureckem, Libyí, Alžírskem, Tuniskem atd. Bohužel, akčnost Evropské unie není moc velká.
Pro ČR je zásadní východní středomoří a balkánská migrační trasa.
Prioritou musí být navázání partnerství se sousedními zeměmi EU a to jak v severní Africe, tak na Balkáně a na Blízkém východě, s důrazem na prevenci a boj proti převaděčům. Ti vydělávají miliardy euro na lidech, kterým slibují lepší budoucnost, která se potom nedostaví.
Musíme tlačit na to, aby se v budoucnu stala migrace hlavní součástí spolupráce se třetími zeměmi na úrovni EU, a pokud nebudou spolupracovat, měly by být využity vízové i jiné páky.
Protože neexistuje univerzální přístup pro všechny, je třeba také plně podporovat partnerství šitá na míru tranzitním zemím, jako tomu bylo v případě Turecka. To zůstává klíčovým partnerem v této oblasti. To vyjednala německá kancléřka a doufejme, že po volbách v Německu se najde taková osobnost, jako je paní kancléřka, která bude schopná koordinovat a reprezentovat hlavní zájmy Evropské unie v zahraničí na nejvyšší úrovni členských států.
Jak vidíme nyní na bělorusko-litevských hranicích, některé okolní země nejenomže nespolupracují, ale jsou dokonce ochotny použít migraci jako hybridní zbraň proti EU, čemuž se musíme postavit a okamžitě pomoci. Jsem rád, že jsme prostřednictvím Ministerstva vnitra byli schopni Litvě urychleně poskytnout konkrétní pomoc.
Velké obavy mám z Afghánistánu, kde náhlým pádem vlády vypukla katastrofální situace, která mimochodem hrozí přerůst do masivní uprchlické krize. Odchod vojsk NATO, který byl podle mého názoru chybou a hlavně byl chybně proveden, by mohl opět zvýšit tlak na pro nás nebezpečné balkánské migrační trase, přičemž Afghánci patří již nyní mezi nejčastější národnosti připlouvající skrze východně středomořskou trasu na řecké ostrovy. Letos tvoří až 63 %.
Co se Afghánistánu týče, chtěl bych zde opět vyzvednout vynikající práci velvyslance Balouna, ministra Kulhánka, vojáků a pilotů a všech, kteří se zúčastnili improvizované ale velmi úspěšné záchranné mise. A je velmi zajímavé, a možná to řekne pan ministr, že některé významné členské státy NATO nás dávají za příklad, jak jsme to zvládli a zvládli jsme to perfektně. Pokud tomu někdo nevěří, ať se podívá na ta videa. To, co dokázali naši, nedokázal nikdo. A je to tak. Mise byla ukončena, postarali jsme se o lidi, kteří pro nás pracovali, a teď se Afghánci rozhodnou, zda zůstanou u nás nebo půjdou do Francie nebo Rakouska, kde je afghánská komunita. Je to na nich. My jsme svou povinnost a solidaritu jasně ukázali. Nyní se musí celé mezinárodní společenství domluvit, jak se dál stavět k novému režimu v Afghánistánu, který se nesmí stát základnou světového terorismu.
I Vy svou prací přispíváte k tomu, že ČR je oceňovaným a zodpovědným spojencem, který se podle svých možností účastní všech zahraničních misí a operací NATO či EU. Neděláme to pro jiné, děláme to pro sebe a vlastní bezpečnost.
Naše armáda odvádí vynikající práci, a to jak při plnění úkolů v domácím prostředí, tak v mezinárodních misích. Za to patří našim vojákům obrovský dík. Nevím, co bychom dělali v rámci Chytré karantény a pandemie bez naší armády. Bez týmu generála Procházky, plukovníka Šnajdárka a dalších. V uplynulých 4 letech jsme udělali velký pokrok v modernizaci ozbrojených sil. Po dlouhé době jsme první vládou, která postupně výrazně a bezprecedentně navyšuje výdaje na obranu směrem k plnění našich závazků v rámci NATO.
V tom bude ČR pokračovat, přestože pandemie negativně zasáhla i do této oblasti. Mimochodem rozpočet v roce 2021 pro obranu je o 100 % vyšší než v roce 2014. Primárním úkolem NATO je teritoriální ochrana členských zemí, to je základ, nejvíce je v NATO ohroženo východní křídlo. Po tom, co se odehrálo v Afghánistánu, si ale NATO musí ujasnit, zda a jak přesně bojovat proti terorismu, jestli se má také zabývat migrací a jak silné má mít NATO expediční sbory.
Klimatická politika EU
Ještě zde mám dvě témata týkající se Evropské unie, a to je klimatická politika, což je nejzásadnější priorita Evropské unie na následující roky a bude to také velice důležité pro české předsednictví. My chceme být aktivní.
Zveřejnění balíčku Fit for 55 vyvolalo v ČR veliký ohlas. Samotný balíček je rozsáhlý, jednotlivé resorty aktuálně analyzují jeho části a připravují pozici ČR.
Pro ČR bude zásadní, aby byla zachována technologická neutralita, umožněna flexibilita při dosahování cílů a brány v potaz výchozí podmínky členských zemí.
Je nám jasné, že energetická tranzice je nevyhnutelná a přináší také řadu příležitostí, ovšem musíme minimalizovat možné negativní socio-ekonomické dopady. A možná by vám moji kolegové mohli vyprávět, kolik hodin jsem bojoval na Evropské radě, než jsem dostal do conclusion slovo jádro, slovo kůrovec a slovo plyn. Nebylo to jednoduché. Evropská rada rozhoduje jednomyslně, takže občas je to výhoda, tady to byla velká výhoda a to jsme prosadili. Náš vlastní energetický mix. Některé ty hlasy, které o tom mluví, nejsou pravdivé. My tam sedíme sami, všichni premiéři a prezidenti Evropské unie a dělá se z toho zápis a jasně se dá zdokladovat, že jsme prosadili tyto věci, které jsou pro nás nesmírně důležité.
Naposledy tu byl výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. ČR souhlasí s cíli balíčku Fit for 55, ovšem pro nás jako jednu z nejvíce průmyslových zemí v EU bude dosažení cílů vyžadovat enormní investice. Je pro nás zcela zásadní, aby byla uznána přechodná role zemního plynu při snižování emisí. Hlavně je pro nás nepřijatelné zpochybňování jaderné energetiky. A nechceme žádné technologické daně.
Co se týče výroby aut. Přestanou se vyrábět klasická auta, tak si myslím, že to také není dobrý nápad. Měla by rozhodovat poptávka a ne byrokrati a politici v Evropském parlamentu. Myslím, že tato vlna občas až ekologického fanatismu se musí zreálnit a musíme vidět dopady. Musíme ochránit naše firmy a naše zaměstnance.
Vnitřní trh a konvergence v EU
Pár vět k vnitřnímu trhu a konvergenci Evropské unie. Další z našich nejdůležitějších priorit je vnitřní trh EU. Na ten se zaměříme i během nadcházejícího předsednictví ČR v Radě EU.
Stále se potýkáme se zbytečnými překážkami a bariérami, které poškozují naše společnosti, podnikatele i živnostníky a také omezují konkurenceschopnost celé EU.
Dokončení vnitřního trhu by přitom přineslo EU dodatečné tržby 235 miliard eur. Naší dlouhodobou prioritou je odstraňování překážek na vnitřním trhu, a to zejména v sektoru služeb, který byl velmi citelně zasažen pandemií. Členské státy z důvodu pandemie totiž zaváděly omezení pohybu osob i zákazy vývozu kritického zboží.
Je tedy zapotřebí ve spolupráci s podobně smýšlejícími státy EU ohledně vnitřního trhu (like-minded group) efektivněji prosazovat pokračující prohlubování a deregulaci vnitřního trhu.
V souvislosti s odchodem Spojeného království z EU, které rovněž patřilo do tzv. tvrdého jádra, je ale neméně důležité její rozšiřování o další členy, k čemuž můžete přispět i Vy. Cílem ČR by tak mělo být pragmaticky rozšiřovat naše spojence o názorově blízké státy.
Ukotvení ČR v EU a NATO
Dámy a pánové, rád bych závěrem zdůraznil, že jsme nikdy v historii neměli takové garance bezpečnosti, hospodářské prosperity a ochrany lidských práv, jaké nám poskytují EU a NATO.
Díky plnohodnotnému členství v obou organizacích je Česká republika silnějším a respektovanějším hráčem na mezinárodním poli a dokáže lépe čelit rovněž globálním výzvám, které přesahují hranice jednotlivých států.
Díky silné tržní pozici Evropské unie jsme rychle získali kvalitní vakcíny, které nám efektivně pomáhají zpomalit šíření viru i jeho mutací. Výsledkem unijní spolupráce jsou i tzv. covid pasy, díky nimž mohli Češi vyjet na letní dovolené do zahraničí.
Je zřejmé, že v dnešním globalizovaném světě bude podobných výzev přibývat a my se na ně musíme připravit. Je dobré vědět, že máme po boku silné a spolehlivé partnery, kteří nám v tom pomůžou, a my pomůžeme jim.
Je také potřeba říci, že Evropská unie i Severoatlantická organizace plní své úkoly i za přispění České republiky. Velký dík tedy patří českým diplomatům a diplomatkám – vám všem, kteří se podílíte na udržování a pěstování klíčových vztahů, které prospívají naší zemi.
Dámy a pánové, přeji Vám mnoho zdaru při naplňování Vaší mise v zájmu České republiky, a těším se na následující diskuzi.
Andrej Babiš, předseda vlády
