„Jmenování Radima Dragouna vrchním státním zástupcem v Olomouci diskutoval ministr spravedlnosti jak v soustavě státního zastupitelství, tak s odbornou veřejností,“ uvedl resort. I na základě výsledků těchto rozhovorů se Blažek rozhodl nominaci vyhovět.Dragoun už jako státní zástupce působil, a to v letech 2007 až 2018. Z toho deset let vedl Okresní státní zastupitelství v Lounech. Předtím byl policistou, mimo jiné v protikorupčním útvaru. GIBS šéfoval od roku 2018 do letošního srpna, kdy mu skončilo funkční období.Výběrová komise u něj vyzdvihla kvalitně zpracovanou koncepci rozvoje olomoucké instituce. Dragoun jí v předloženém dokumentu sdělil, že post olomouckého vrchního státního zástupce by vnímal jako vrchol své profesní dráhy a zároveň jako příležitost zužitkovat své manažerské dovednosti i poznatky z praxe.Pozice vrchního žalobce je volná od července Pozice olomouckého vrchního žalobce se uvolnila poté, co po roce ve funkci rezignoval Radim Daňhel. Svůj úmysl oznámil v červnu, skončil na konci července. Stříž vyhlásil na jeho místo výběrové řízení 18. července, tři uchazeči poté předstoupili před komisi 25. srpna.Kromě Dragouna to byl dosavadní Daňhelův náměstek Radek Bartoš pověřený řízením úřadu a evropský pověřený žalobce Adam Bašný. Písemný návrh na jmenování Dragouna obdržel Blažek podle ministerstva 6. září. O týden později se s kandidátem setkal. Ve výběrové komisi zasedli tři členové Nejvyššího státního zastupitelství, a to Střížův náměstek Přemysl Polák, šéf odboru trestního řízení Roman Hájek a šéf odboru závažné hospodářské kriminality Zdeněk Kasal, dále plzeňská krajská státní zástupkyně Anna Maříková. Za ministerstvo spravedlnosti byla v komisi šéfka justiční sekce Klára Cetlová.V předložené koncepci Dragoun uvedl, že je nutné objektivně posoudit efektivnost poboček olomouckého vrchního státního zastupitelství v Brně a Ostravě. Na jedné straně je podle něj výhodné centrální řízení všech pracovníků na jednom pracovišti, na té druhé poukázal na množství kauz projednávaných krajskými soudy v Ostravě či v Brně, kam by museli žalobci dojíždět, i na kapacitu budovy v Olomouci, v níž sídlí i okresní žalobci. Právě pobočky a jejich efektivní řízení zaznívaly jako důvod Daňhelova odchodu.