O komunitní zahrady je zájem, ne všem ale nadšení vydržíS příchodem jara se komunitní zahrady stávají populárním místem pro nové zahradníky. Jak potvrzují zástupci některých komunitních zahrad, počet přihlášených členů se v těchto měsících výrazně zvyšuje, což v některých případech vede až k zavední čekacích listin.
Jarmila Kostiuková z pražské komunitní zahrady Kuchyňka poukazuje na nárůst členů s příchodem jarního období. Očekává se, že tento trend bude pokračovat i v dalších zahradách, jako je například pražská komunitní zahrada Pastvina. Její předsedkyně Anna Stella uvádí, že letos se jim přihlásilo přibližně dvacet nových zájemců.
Podobné situace zaznamenávají i v Olomouci, kde koordinátor Jakub Sobotka zmiňuje, že každoročně se mění asi pět ze čtyřiceti členů. To je důvodem zavedení čekací listiny pro nové zájemce, neboť kapacity jsou již plně obsazené.
S prvotní vášně pro zahradničení však často přichází zklamání, jakmile začne léto a řada zahrádkářů se rozhodne pro dovolené a jiné aktivity. Kostiuková uvádí, že přibližně třicet procent lidí během sezony od zahradničení odstoupí.
V horkých letních měsících se zájem o komunitní zahrady ještě více snižuje, jak potvrzuje Martin Šimik z Českého Těšína. Dopad to má i na zbylé členy, protože opuštěné záhonky mohou šířit škůdce a plevel.
Proti zanedbávání zahrad se některé zahrady rozhodly zavést nová opatření. Například zahrada Pastvina zavedla povinné komunitní dny a poplatky za záhonek, aby podpořila aktivní účast členů.
Podobné opatření přijala i zahrada Prazelenina v Praze, kde pěstitelům z řad veřejnosti nabízí záhonky za poplatek, čímž motivují k pravidelnému pěstování. Tím zajišťují, že zaplacené záhonky zůstanou skutečně využity.
Tento trend zvyšujícího se zájmu o komunitní zahradničení je tak nejen pozitivním jevem pro komunitu, ale také výzvou pro udržení dlouhodobého závazku členů vůči svým zeleným projektům.
