Mnohem lepší zobrazení pohybujícího se srdce a zejména koronárních tepen, které mají v průměru 2 až 3 milimetry, považují lékaři za jednu z obrovských předností nového zařízení. „Přístroj je dokáže přesně zobrazit. Nejenom zda jsou průchodné, zúžené anebo úplně uzavřené, ale také zda uvnitř tepny není krevní sraženina, anebo zda je implantovaný stent v celé délce plně rozvinut,“ vysvětluje primář Kardiovaskulárního oddělení Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava MUDr. Marian Branny, Ph.D. a na jednom z výkonů přibližuje, jaký přínos bude mít možnost vrstvit na sebe snímky z angiolinky, ultrazvuku nebo CT: „Například u nemocných, kteří mají arytmii, nemohou užívat léky na ředění krve a mají vysoké riziko mozkové mrtvice, doporučujeme uzávěr ouška levé síně. Ouško není na rentgenu (angiolince) vidět, ale na ultrazvuku ano. A když ty dva obrázky naložíme na sebe, vidíme přesně, kde je problém a můžeme ho vyřešit – ouško uzavřít speciálními ucpávkami. A po uzávěru ouška se nemocný nemusí obávat mozkové příhody.“
Dalším významným zlepšením je, že zařízení umí vstříknout do tepny za velmi krátkou dobu velké množství kontrastní látky, ale zároveň dokáže změřit invazivní tlak a lékaři už tak nemusí dělat pacientovi další vpich. A to vše pod výrazně nižší intenzitou záření.
„Nová angiolinka stála včetně stavebních prací necelých 19,4 mil. korun. Více než 8 a půl milionu činila dotace zřizovatele. A mám radost, že po jejím uvedení do provozu ihned začaly práce i na výměně druhého z celkem tří přístrojů, kterými nemocnice disponuje,“ řekl MUDr. Jiří Havrlant, MHA, ředitel FN Ostrava.
Angiolinkou denně projde 15 až 20 pacientů. Nejčastější diagnózou je onemocnění koronárních tepen, angina pectoris nebo hrozící či akutní infarkt myokardu. Na angiolince je ročně vyšetřeno 3 300 takovýchto pacientů. Na lůžkovém oddělení Kardiovaskulárního oddělení Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava je ročně hospitalizováno okolo 5 200 pacientů.
TZ: Fakultní nemocnice Ostrava