V Ostravě se rozšířila plocha podzemního hoření heřmanické haldy, a to až ke kalové nádrži K1, ve které se nacházejí uhelné zbytky, odpadní vody z koksovny s vysokým obsahem fenolu, čpavku a dalších nebezpečných chemikálií. Množství materiálu v nádrži odpovídá třetině největší ekologické zátěže ostravských lagun.
Heřmanický odval hoří již desítky let, ale v poslední době se hoření zrychlilo a termika postupuje ke skládce chemikálií a z druhé strany ke kalové nádrži. „Termická aktivita byla zaznamenána jednak v blízkosti jižní hráze a pak také bodově na východní hrázi,“ uvedl mluvčí společnosti Diamo Tomáš Indrei.
Až Česká inspekce životního prostředí určí, co přesně se nachází v kalové nádrži, bude třeba vyřešit, kdo materiál zlikviduje. Státní podnik Diamo jej však není vlastníkem, což potvrdil i Indrei. Iniciativa by podle něj měla být na straně společnosti PKP Cargo, která se v minulosti přihlásila k vlastnictví.
Mluvčí společnosti PKP Cargo International Lukáš Kresač však uvedl, že firma 'nebyla a ani v současnosti není vlastníkem pozemků s kalovými nádržemi nebo jakékoliv nádrže na odvalu Heřmanice'.
Ze znečištěného prostředí uniká do spodních vod a ovzduší znečišťující látky. „V okolí haldy se nacházejí studny, včetně studny v části Vrbice, která je přilehlá k zástavbě a v této jsou pravidelně překračovány limity jak aromátů, tak těžkých kovů,“ upozornil člen představenstva firmy cresco&finance a majitel pozemků Petr Gřunděl.
Hodnoty rakovinotvorného benzoapyrenu jsou na třech stanicích měřících kvalitu ovzduší v okolí haldy pravidelně překračovány přibližně trojnásobně. „Pokud máme přesvědčovat občany Ostravy, že nemají topit v kotlíkách, tak i stát musí jít příkladem a nemůže tady mít hořící haldu,“ řekl náměstek primátora Ostravy Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).
Státní podnik Diamo sanuje heřmanickou haldu již 22 let, ale problémy stále přibývají. „Dohodli jsme se s panem ministrem, že budeme dělat větší tlak na ministerstvo životního prostředí, aby docházelo k monitorování, ať už imisního, nebo emisního. A věřím, že zvýšením četnosti měření si dokážeme odpovědět lépe na otázky, jaký existenční dopad ta halda na Ostravu má,“ uvedl Boháč.
